Hlavní strana

Kartaginské plavby

Kartaginci (z města Kartága) byli původem Féničné a po svých předcích si zachovali vynikající znalosti co se stavby a užívání lodí týče. Podle Hérodota podnikli dokonce Féničané ve službách faraona Nacha plavbu kolem Afriky okolo roku 600 př.n.l., ale jeho zprávy o ní jsou jen kusé a obtížně ověřitelné. Naproti tomu o cestách Kartaginců se toho dochovalo poněkud více. Nejdříve je to údajná cesta jistého Hamilkara do Británie, která trvala čtyři měsíce a vedla skrz moře plná řas, chaluh a podivných tvorů. Podle toho se zdá, že výprava doplula do Sargasového moře u Azorských ostrovů (na jednom z nich byla objevena nádoba s fénickými mincemi).

Druhé dobrodružství, známé prý z desky vytesané v jednom kartaginském chrámu, vedl někdy před rokem 480 př.n.l. Hanno. Účastnilo se ho 60 padesátiveslic a 3000 kolonistů, kteří měli za úkol osídlit nově objevené země. Nové město, zvané Thymisterion, bylo založeno za Gibraltarem v dnešním Maroku. Hanno se plavil dál, a některé detaily z jeho cesty zní opravdu přesvědčivě: Například sloni v pobřežním rákosí (dnes ústí řeky Tensift), další kolonie Karikon (dnes Mogador), pak pohoří, která je možno identifikovat i dnes a velká řeka plná krokodýlů neboli dnešní Senegal. Hanno dorazil až k ostrovu Macauley východně od Sierra Leone, kde prý narazil na divoké hustě osrstěné obyvatele, kterým jeho průvodci říkali gorily. Tři z nich Kartaginci zabili a jejich kůže dopravili do města, kde prý visely až do jeho zničení Římany roku 146 př.n.l. Ti vypravili po stopách Hannona výzkumnou výpravu, která se ale dostala jen k řece Senegal. Kartaginci tak předstihli nejen Římany, ale o 1500 let i takové námořníky, jako jsou Portugalci.

Zpět na Historický zápisník